Resort Reitenberger Spa Medical

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně jsou proslulé především nádhernými anglickými parky, romantickými kolonádami a půvabnými pavilony, příjemnými kavárnami a útulnými hotely, díky kterým patří mezi nejkrásnější města v Evropě.

Bohatství Mariánských Lázní je dáno především léčivými minerálními prameny a jedinečnou atmosférou. Je to místo, kde můžete příjemně strávit dovolenou spojenou s odpočinkem, ale také aktivně sportem, vycházkami nebo kulturním programem.

Historie
Historie města Mariánské Lázně je úzce spjata s premonstrátským klášterem, který založil v roce 1197 šlechtic Hroznata.  Mniši byli také první, kteří zaznamenali slaný pramen ve svých lesích.

Za vlády císařovny Marie Terezie byly minerální vody  analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad, který lázně získaly podle Mariina pramene. O vznik lázní se významně zasloužil doktor Jan Josef Nehr – klášterní lékař, který v roce 1779 zjistil, že voda v nepatrném množství – několikrát denně podávaná – upravila trávení, povzbudila chuť do jídla a přinesla osvěžující spánek.

V roce 1818 byl Marienbad vyčleněn jako samostatná obec a získal statut lázeňského místa. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů.

Lázeňská kolonáda

Tato neobarokní litinová stavba vystavěná v letech 1888–89 byla odlita a smontována na místo původní uzavřené lázeňské promenády. Kolonáda spolu s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene tvoří hlavní lázeňskou promenádu jejíž součástí je i slavná zpívající fontána. Dne 1. července 2010 se kolonáda stala národní kulturní památkou ČR.

Parky

Významnou součást Mariánských Lázní tvoří parky, díky kterým město patří mezi nejkrásnější zahradní města v Evropě. O tyto přírodní skvosty se postaral na počátku 19. století Václav Skalník, který zde byl zaměstnán tepelským Klášterem jako zahradní architekt a vytvořil skutečně mistrovské dílo s botanickou a výtvarnou hodnotou.

Pamětihodnosti

Expozice Městského muzea se zaměřují na historii lázeňství, spravuje největší geologický park v ČR, jehož součástí je symbolický hřbitov obětí první světové války. Památník Fryderyka Chopina, polského skladatele romantické hudby, seznamuje návštěvníky s jeho životem a díly, která zde zkomponoval. V Mariánských Lázních si lze rovněž prohlédnout památníky významných osobností, které se zasloužili o výstavbu lázeňského města, nebo zde trávily své volné chvíle. Za prohlídku stojí busta Josefa Nehra, Václava Skalníka, socha Karla Kašpara Reitenbergera nebo bronzový pomník J.W. Goetha. Ve městě se nachází řada církevních památek, mezi která patří římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, evangelický kostel, pravoslavný kostel sv. Vladimíra.

Léčivé prameny

Mariánské Lázně leží v oblasti, která je mimořádně bohatá na přírodní léčivé zdroje. Na malém území vyvěrá přibližně 100 pramenů. Léčivé účinky minerálních pramenů zkoumali mniši z nedalekého kláštera v Teplé. Již v roce 1528 podávají první písemnou zprávu o zdejších pramenech. Dlouhou dobu však byly tyto prameny nepřístupné, obklopené bažinami a hustými lesy. O vznik lázeňského místa se zasloužil až lékař Josef Jan Nehr, který se v 18. století zasazoval o využívání pramenů na léčebné
účely. Jeho úsilí se dočkalo úspěchu a v roce 1818 byly Mariánské Lázně vyhlášeny veřejným lázeňským místem, které se záhy staly velice oblíbeným a vyhledávaným. Množství vody ordinované pro pitnou kúru je individuální a doporučujeme konzultovat s naším lékařem. Minerální prameny se také využívají k inhalacím a minerálním koupelím.

Karolínin pramen se původně nazýval Nový a dříve se voda pila přímo u vývěru. Po rekonstrukcích potrubí byl tento pramen vyveden až na kolonádu Rudolfova pramene. Tento pramen na rozdíl od dalších pramenů má vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5) a používá se proto při různých urologických onemocnění a při léčbě ledvinových kamenů.

Rudolfův pramen leží 350 m jihovýchodně od kolonády Ferdinandova pramene a své jméno dostal podle korunního prince a následníka trůnu Františka Josefa I. – Rudolfa. Jde o přírodní kyselku, která má diuretické účinky. Proto se užívá u chorob ledvin a močových cest. Pramen se vyznačuje vysokým obsahem vápníku (poměr vápníku a hořčíku je 5:4), a proto je pitná kúra vhodná pro doplňkovou léčbu osteoporózy. Rudolfův pramen má také protizánětlivé účinky a užívá se při zánětech močových cest.

Křížový pramen dostal pojmenování podle dřevěného kříže, který stával blízko pramene. Tento pramen je jedním z nejstarších a nejdéle využívaných pramenů, který se pro svůj terapeutický účinek užívá především u onemocnění zažívacího ústrojí (nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), u nemocí výměny látkové (obezita, dna, diabetes mellitus) a u alergických onemocnění, která jsou podmíněna poruchami zažívání. Tento pramen je sírano-hydrouhličitano-sodná železnatá kyselka se zvýšeným obsahem kyseliny metakřemičité. Dříve se označovala jako Glauberská nebo salinická. Přítomnost síranů ve vodě vyvolává projímavý účinek, a to zejména po požití více než ¾ litru za den.

Ambrožův pramen byl pojmenován podle opata tepelského kláštera – Ambrože. Tento pramen tvoří tři vývěry podobného chemického složení. Jedná se o slabě mineralizované železnaté kyselky, využívané pro vysoký obsah železa u některých forem chudokrevnosti a pro svůj diuretický účinek také při onemocnění močových cest, zejména při lithiáze.

Lesní pramen vyvěrá v severní části města a svým složením se značně liší od dalších pramenů. Svým složením mírně alkalizuje obsah žaludku, a je proto vhodný pro léčbu různých nemocí trávicího ústrojí. Rovněž se využívá k inhalacím při onemocnění horních cest dýchacích. Je také vhodný k léčbě některých urologických chorob, např. močových kamenů z kyseliny močové, kterou silně alkalizuje.

Ferdinandův pramen se nachází v centru Úšovic a patří do stejné kategorie jako Křížový pramen, i když je o něco více mineralizován. Je tedy vhodný zejména pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí a metabolismu. Tento pramen celkově tvoří sedm vývěrů, pro pitnou léčbu se však využívá pramen Ferdinand I. Další vývěry jsou využívány k minerálním koupelím. Pramen Ferdinand IV. se využívá pro stáčení stolní vody pod názvem Excelsior.

Výlety po okolí

Klášter Teplá – osada Teplá s premonstrátským opatstvím se nachází na levém břehu říčky Teplé v Tepelské vrchovině. Český šlechtic Hroznata založil klášter roku 1193, ten se záhy stal kulturním a duchovním centrem okolní krajiny.

Zámek Kynžvart je znám především jako bývalé letní sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha.

Hrad Loket – goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu. Pohromy postihly město i hrad za třicetileté války. V roce 1648 dobyli Loket Švédové a vyplenili ho.

Hrad Bečov vznikl nad osadou Bečov na začátku 14. století. Chránil důležitou křižovatku zemských cest. Hrad Bečov byl střediskem panství, k němuž náležela největší část Slavkovského lesa, kde se těžilo stříbro, cín a jiné kovy. V roce 1985 byl v prostoru hradní kaple v rámci pátrání Veřejné bezpečnosti nalezen a vyzvednut relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt v roce 1945. Relikviář představuje nejvýznamnější románskou klenotnickou památku u nás a vedle korunovačních klenotů je také nejvýznamnější klenotnickou památkou u nás vůbec. Od roku 2002 je relikviář po předchozím restaurování opět umístěn v Bečově nad Teplou, tentokrát v prostoru nedalekého zámku.

Kladská je osada asi 7 kilometrů severně od Mariánských Lázní. Byla založena jako lovecká osada roku 1875. Dominantou osady obklopené lesy je dřevěný lovecký dům v alpském stylu; původně byl loveckým zámečkem knížete Schönburga-Waldenburga. Je to oblíbené východisko pro výlety do národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, kde začíná naučná stezka rezervací.